Docela dlouho jsem vás tu ubavovala v rámci středníků tím, jak rekonstruujeme byt. A já právě teď sedím s čajem u našeho kuchyňského okna a kochám se pozdně letním večerem. A přemýšlím, které věci mám na našem novém bydlení obzvláště ráda.

1) na prvním místě jednoznačně výhledy. Z ložnice a pracovny vidíme Krkonoše, za dobrých podmínek i Sněžku. A taky zelený plácek se vzrostlými lipami. Z kuchyně a obýváku koukáme do zahrad – do té naší, i do spousty dalších, které kaskádovitě navazují.

2) zahrádka – ta naše ještě není dodělaná, ale využíváme kus sousedovic zahrádky a pro mě je to skvělý relax jít po uspání dítěte sklidit úrodu, zalít, podívat se, co kvete. Navíc to tu mají dost v oblibě i ptáci a různý hmyz, tak je vždy co pozorovat a co poslouchat. Jak řekl jeden z našich řemeslníků: “máte to tu jako na vesnici”.

3) sousedi – nechci nic zakřiknout a víme, jak to se sousedskými vztahy bývá, ale zatím je to tu fajn. Všechny známe, s každým se dá něco prohodit.

4) prostor – nejde jen o metry čtvereční, ale o celkový pocit. Vysoké stropy, velká okna. A pořádný sklep.

5) kuchyň – z původní špeluňky, o které jsme týdny a týdny přemýšleli, jak z ní udělat smysluplný prostor, se nakonec vyloupla funkční a příjemná místnost, kde nejen rádi vaříme, ale kde i rádi vysedáváme po večerech. A povídáme si a z okna pozorujeme srpek měsíce plující nad sousedními domy a zahradami…