Tak nám nastal pravý podzim. A mě nezbývá než konstatovat, že mi ty plískanice a sychravo vlastně vůbec nevadí, ba naopak, mám ten podzimní nečas docela ráda. Před okny nám září dva stromy, které nevím, jak se jmenují, ale každý podzim se tou jejich sytou žlutě-zlatou kochám. I na naší bříze už je tu a tam zlatý lísteček a za chvíli se zbarví i park, který máme přes ulici.
Prodloužený víkend využil Martin k návštěvě Zlína a já k relaxaci u šicího stroje. Měla jsem zbytek látky ustřižený při šití ubrusu a pak odstřižek po zkracování závěsů a bylo toho tak akorát na jednu kuchyňskou zástěrku pro mě. Samochvála sice smrdí, ale zcela objektivně musím říct, že se mi povedla 😀 Použila jsem střih jedné své stávající a jinak jsem postupovala zcela dle svého uvážení, bez návodu a s výsledkem jsem opravdu spokojená.
- plískanice si také zpestřuji seriálem Grace and Frankie z Netflixu – je to celkem vtipná a ne úplně blbá záležitost, navíc jeden díl má asi 25 minut, což mi dost vyhovuje.
- imunitu podporuju vlastnoručně vyrobeným rakytníkovým sirupem, který má navíc dokonalou pozitivní barvu
- a pak také jím nahusto jablka – jednak od našich a druhak nakoupená v sadařství v Žabonosech. Zkuste letos také učinit zásoby u lokálního pěstitele a vyprdněte se na ta plastiková jablka z Chile ze supermarketů
- a začínám se těšit na Vánoce 😀
Hezký týden a nezapomeňte jít volit!
