Tento způsob jara zdá se mi poněkud nešťastným… a o to víc je potřeba si připomínat, co nám dělá radost. Takže, které události tohoto března mi udělaly radost?

Hory s kamarády -stihli jsme asi poslední možný termín, o víkend později už bychom si to rozhodně neužili. Krkonoše, skvělá společnost a výborné kyselo v restauraci přes silnici, co víc si přát!

Zahrádka – loni jsem na pozemek před naší bytovkou píchla pár odkvetlých narcisek a hyacintů a ani moc nedoufala, že by z toho něco mohlo být. Jaké bylo moje překvapení, když v půlce března všechno vykvetlo! A tak jsem letos přidala pár petrklíčů a uvidíme, jestli se bude dařit i jim. Kromě toho jsem taky zasela bazalku a polníček do květináčů a už se těším na sklizeň.

Výročí – oslavili jsme s Martinem dva roky spolu. A ačkoliv to tedy bylo bez plánované večeře v nóbl podniku, jako důležitější mi přijde, že se máme pořád rádi a že ty dva roky utekly jak voda, v duchu souznění a lásky.

Chleba – poprvé v životě jsem pekla chleba. Byl tedy z droždí a ne kvásku, ale povedl se a namazaný máslem, posypaný ředkvičkami a pažitkou a trochou soli se jedná o manu nebeskou. Ach!

Chocapic – poprvé od roku 2013 jsem si dopřála tuhle moji dávnou závislost. Výčitky svědomí odháním tím, že je v něm vitamin D 😀

Vlasy – mám teď krásné, lesklé, bezúdržbové vlasy, které navíc pořád drží střih, který mi na nich kadeřnice koncem února udělala. Škoda, že mi je ted‘ nemá kdo chválit, když nikam nechodím 😀

V dubnu se těším třeba na pečení mazance, barvení vajíček, rozkvetlý lužní les, rozkvetlé stromy, až se nám olistí bříza před oknem a kdo ví, možná se nám povede i výlet do Kořenova.

A co v březnu potěšilo Vás? A na co se těšíte teď v dubnu?