Půlka listopadu je za námi a já mám dojem, že vůbec nestíhám. Že mi ty dny teď tak nějak proplouvají mezi prsty, jeden rychleji jak druhý.

Řešíme hlavně byt – elektrikáři mají své v této fázi hotové, příští týden nastupuje instalatér, pak pán na renovaci dveří, pak zedník…objíždíme koupelnová studia a vybíráme obklady, taky řešíme dlažbu, sbíráme inspiraci na kuchyň, občas se u toho pohádáme, blázinec. Do toho nás čeká (snad) další významná událost, o které já po neblahých zkušenostech radši moc nemluvím, ale zařizování a přemýšlení je kolem toho taky dost. A Sirius je v pubertě, což konkrétně u něj znamená, že nám je za zadkem víc než jindy, trochu testuje hranice a má spoustu energie.

• mám za sebou další část psychoterapeutického výcviku a je až s podivem, že jsme se tam nikdo nepromořil. Stejně tak mám za sebou další den psychologa ve zdravotnictví.
• napsala jsem si Ježíškovi – protože je to neuvěřitelné, ale za deset dní začíná advent
• škoda, že nechodím do Lidlu – sbírají se tam teď nálepky na hrníčky Thun a uměla bych si vybrat
• v rámci sbírání inspirace jsem se byli podívat v kuchyních Sykora (ach) a zamilovali jsme se do pracovní desky z technického kamene (achach). To jsou pak ty chvíle, kdy člověk trochu závidí těm, co o tom nemusí jen snít, ale mohou si to bez výčitek svědomí koupit
• a nedá mi to nepostěžovat si na paní z prodejny vchodových dveří, která se nám snažila celkem urputně vysvětlit, že přeci nemusíme vůbec řešit zvenku obložky, protože to “vy doma nevidíte”. Jasně, jen se na to musí koukat sousedi a já, pokaždé když jdu domů… začínám chápat, proč veřejný prostor často vypadá, jak vypadá.
• ale abych skončila pozitivně – začíná období balíčků! A taky kurýra z PPL (Martine, nečti! 🙂 Co je lepší, než když vám přijede dáreček (co na tom, že ve finále pro někoho jiného nebo z lékárny) a předá vám ho usměvavý sympatický mladý muž (co na tom, že dokud jsem ho vídala jen s rouškou, bylo to o něco zajímavější…)? 🙂

Krásné balíčkové období!