Středník 40.

A než jsme se nadáli, je tu zase středa… taky vám přijde, že ten čas letí snad čím dál rychleji? Užili jsme si pár dní pravého babího léta a dneska pro změnu máme pravý podzim… My jsme sklidili dýně, zlikvidovali cukety a rajčata a čas zahradničení je tak pro nás letos vlastně u konce. A tak se můžeme už plně soustředit na nový byt, máme od statika posvěcené drobné úpravy dispozice a čekáme ještě na posvěcení od instalatéra. A pak to vypukne!

  • o víkendu jsme si udělali malý výlet na zámek Kačina a zkonstatovali jsme, že je velká škoda, že nás zatím nenapadlo dojet si tam na kole
  • pokračuji v pečení – poprvé v životě jsem se rozhoupala použít cuketu i do sladkého a upekla jsem cuketovou bábovku. Taky zpracovávám jablka, takže jsem vyzkoušela další jablečný koláč a mohu doporučit
  • vyzvedla jsem si občanku a pas s novým příjmením, a tak pokračuji v přerodu své identity…

Hezký začátek října!

Středník 39.

A je tu oficiálně podzim! Začátek podzimu mám moc ráda – barevné listí, teplé světlo, sklizně ovoce a zeleniny…

  • o víkendu jsme si s Martinem konečně našli čas sami pro sebe a dojeli si na oběd do Chateau Kotěra v Ratboři – a byli jsme moc spokojení
  • na naší nové „bytové“ zahrádce jsme sklidili jablka – celých 6 ks! 😀 V létě to vypadalo, že jich bude hrozně moc…ale pak začala záhadně hnít… a dneska, při jejich zpracování jsem zjistila, že nám je žrali – škvoři! Každopádně jsem z této úrody upekla francouzský jablečný koláč, čímž oficiálně zahajuji sezónu štrúdlů a pájů.
  • také pořád bojuji s tím, jak zpracovat cukety… loni jsem je zavářela a i když jsem je nakonec zužitkovala, nebylo to úplně ono (prostě se „rozblemcaly“). Tak letos zkouším naložení do oleje a uvidíme…
  • a příští víkend nás čeká dýnobraní na naší druhé zahrádce – vypadá to, že budeme mít co dělat, abychom tu nadílku do Vánoc zkonzumovali (pak už standardně nemůžu dýni ani vidět)
  • náš Sirius slaví 10 měsíců, puberťák jeden! Byl konečně na celodenním hlídání, jehož součástí bylo i to, že se účastnil prací na zahrádce s dědou a tátou. O dva dny později mi volal děda, jak se mám, a jen tak mezi řečí se mě ptá: „A neměl pes náhodou průjem?“ (náhodou trochu měl) „Jemu strašně šmakovaly ty planý broskve, tak jsem mu dával…“ (aha, tak už víme 😀 )

Hezký konec září!

 

 

Středník 37.

Půlka prázdnin je skoro tu. Začíná se o něco dříve stmívat, cukety jedou jak o život, rajčata pomalu začínají mít barvu a některé dýně jsou už oranžové (jiné tedy teprve kvetou…). No, srpen je za humny.

  • slavíme Martinovy kulatiny, a tak jsme se po dlouhé době vybičovali k přípravě sushi, pekla jsem quiche a po sto letech jsem také udělala tiramisu. Mňam!
  • vyzkoušela jsem další recepty z Biokuchařky, resp. Bioabecedáře. Rozhodně mohu doporučit cuketovou koprovku s jáhlami, která chutná jako “opravdová” koprovka a to pěkně prosím bez smetany a bez mouky. A pro návštěvu jsem pekla tvarohový ovocný koláč s polentou, který také nebyl vůbec špatný.
  • co se cukety týče, už ji zase jedeme skoro každý den – pečená, jako “špagety” na pánvi s rajčaty, česnekem a kuskusem, zapečená ve formě lizebabu, ratatouille, plněná mletým masem… miluju ji.
  • mám zranění! Aneb psovovodovo prokletí – couračka. Před dvěma měsíci si o ni spálil nohu Martin, tentokráte já a dost blbě. No, než se vdám, snad se mi to zahojí.
  • po snad půl roce jsem zasedla opět ke stroji. Jednak jsem Siroušovi sešila novou deku a druhak jsem ze zbytků látky vytvořila “praporkovou girlandu”. A jo, nezapomněla jsem to úplně.
  • na zahrádce mi konečně začíná kvést můj květinový záhon. Půlku ho sice zabrala dýně, ale ve zbývající části mi kvete měsíček, hvozdík (tedy aspoň žiju v tom, že je to hvozdík), sléz a černucha. Vysela jsem tam tehdy jakýsi letničkový mix, a tak je pro mě každý květ překvapením, protože vůbec nevím, co v tom mixu bylo.

Zítra nás čeká zmrzlina v Nymburce, v pátek setkání s kamarádkou a pak už zase víkend. Mějte se hezky!

Středník 36.

Červenec je v plném proudu, stejně tak vyklízení našeho nového bytu, úprava přilehlé zahrádky a svatební přípravy.

  • v bytě nacházíme netušené poklady. Kromě asi stovky starých zavařovacích sklenic se skleněným víkem (kam se hrabou ikea dózy), možná skoro stoleté ručně psané kuchařky (kde jsou recepty typu “cukrovinky paní Policajtové” nebo “Věruščin jablkový dort” a vložené výstřižky z novin “Rady pro vánoční úklid”) i korespondenci původních majitelů od dob jejich seznámení v roce 1945 až po pár let po svatbě. Už jsem oznámila Martinovi, že mi též začne povinně psát dopisy, protože prostě Věrušce-berušce,bez které by nestálo za to žít, tiše závidím.
  • o tom, že tehdejší doba byla složitá a že je asi těžké někoho soudit, pak vypovídají schované pamětní listy ze sokolských sletů s fotkami Masaryka a Beneše, u kterých je hnedle průkazka členky KSČ z roku 1953
  • můj lov svatebních šatů skončil úspěchem jen tak napůl, ale aspoň už vím, jaký střih hledat
  • oslavili jsme maminčiny kulatiny, které si snad ze všech nejvíc užil Sirouš, neboť – měl společnost deseti lidí všech věkových kategorií a všechny mohl olíznout; všichni si ho neustále fotili (co na tom, že v pozadí vždy musela být malá neteř); mohl si užít roli strejdy Siriuse a malou Světlanku pořádně očmuchat, olíznout a namasírovat jí nožičky; taky se mohl vyřádit s dámičkou Tessinou, která si s ním tentokráte dokonce i chtěla hrát; no a v neposlední řadě se mohl napást malin a vykoupat se ve vaničce

Tento týden nás čekají pro změnu Martinovy kulatiny a návštěva ze Zlína, takže se rozhodně nenudíme.

Hezký týden i vám!

Středník 34.

Začínají prázdniny!

My sice zatím nemáme náplň prázdnin úplně rozmyšlenou, ale dotáhnutí svatebních příprav a rozmyšlení rekonstrukce bytu nás jistě zaměstnají dost a dost.

  • po půl roce jsme byli ve Zlíně. Vzali jsme s sebou i Sirouše – a ten to zvládl úplně obdivuhodně. Cestu i pobyt i seznámení se synovci, kteří mají z pejsků respekt. Avšak když jsme pak přijeli do Kolína, běžel k domovním dveřím s takovým nadšením, jako jsme to snad ještě neviděli 😀 Asi i psi zastávají názor, že všude dobře, doma nejlíp.
  • sklízíme jahody, třešně, hrášek a co nevidět budeme mít už i cukety. I ta přichcíplá rajčata se vzpamatovala a rostou jak divá.
  • půjčila jsem si několik knížek: Hotýlek od Mornštajnové, Zápisník abstinentky od Dufkové a Voda, která hoří od Vodňanské, ale popravdě, nemůžu doporučit nic.
  • konečně jsme objednali svatební oznámení. Jen jsme si jaksi nevšimli, že kvůli dovolené se nám výroba pozdrží o tři týdny. Ups… 😀

Tak krásné léto!

Středník 32.

Taky vás už to počasí nebaví? Vítr, déšť, zataženo, patnáct stupňů… Na to, že je konec května, jsme se ještě moc neohřáli… Na zahrádce mi pošly cukety a s napětím čekám, jestli bude něco z rajčat, protože v tomhle počasí to je tak akorát na to, aby uhnila nebo chytla plíseň… Tak aspoň sklízím kosatce a šeřík do vázy.

Sirius oslavil půl roku a začínám ho pozorovat, zda by neměl canisterapeutické vlohy. Nás s Martinem tedy umí zcanisterapeutovat dokonale, tak budu muset vyzkoušet, jestli by pózu „roztomilý pejsek se chce chovat“ praktikoval i na ostatní. Je totiž dost příjemná, uklidňující a psí blízkost opravdu působí hřejivě.

Póza „roztomilý pejsek se chce chovat“
  • užíváme si (teda já a Martin to snáší) sezónu chřestu
  • nestačím zírat, co se děje na politické scéně (Vojtěch? zase?)
  • kauza Dominika Feriho rezonuje i mezi studenty a mě přijde šílené, jak ještě v 21. století mají lidi tendence házet vinu na oběti s tím, že si za to můžou samy (a proč to pak asi ty holky nehlásí, že?) – přitom nějakou formu obtěžování zažila snad každá z nás (což je teda taky šílené).
  • a něco pozitivního nakonec – řešíme nové bydlení. Tak držte palce, ať už dotáhneme všechny formality a vše dojde do zdárného konce!

Hezký zbytek května!

Středník 29.

Konečně jarní dny! Začínají se olisťovat stromy, kvetou tulipány, ptáci řvou jak o život. Já se pomalu vracím i k osobním konzultacím a taky Martin byl po sto letech v kanceláři v Praze. Sirius se dál krmí pampeliškami, touží po kontaktu s jakýmkoliv pejskem – což dal patřičně najevo na cvičáku, kde oblízal všechny pejsky kolem dokola – a umí rozesmát snad každého na potkání.

  • slavili jsme neteřiny křtiny
  • dočetla jsem knížku Toulavé kočky z Homsu a občas nahlédnu do Chvála psychoterapie od Yaloma
  • přijali mě do psychoterapeutického výcviku a v červnu začínám
  • a byli jsme se podívat na místě pro svatbu, kde paní majitelka byla moc sympatická a ochotná (snad jí to vydrží)

Krásné jaro!

Středník 28.

Počasí máme vskutku aprílové, ale alespoň včera i dnes se ukázalo sluníčko. Víkend jsme měli hektický a učili jsme Siriuska na nocování i jinde než doma. Jinak z jara se náš pejsek raduje opravdu moc -spásá nahusto pampelišky, rochní se v bahně, asistuje při rytí záhonů. A to jeho nadšení je opravdu nakažlivé 🙂

  • mám za sebou premiéru hned dvou nočních můr pejskaře: vyndavání h… z psí huby holou rukou a sbírání nesebratelného…
  • u dědy na zahrádce kvete úplný lán fialek. Nádhera!
  • a leze mi hrášek!
  • přišla mi zásilka z lékárny a s ní další experimentální ingredience. Agar, mandlová pasta a bodlákový olej. Jestli za něco můžu poděkovat své bezlepkové dietě, tak že pro mě začalo být vaření zase zábavné
  • také jsem si půjčila z knihovny Zeleninovou kuchařku Petra Klímy z farmy rovnou na váš stůl… v úvodu autor píše, jak je důležité jíst lokální zeleninu, mj. kvůli planetě. Aha – a proto se téměř v žádném receptu neobejdeme bez kokosového tuku, sojového jogurtu, sojové smetany, sojové omáčky, tofu či tempehu, případně avokáda, piniových oříšků nebo pistácií. Miluju, když někdo dává přednášky o ekologii a zdravé stravě a pak staví na soje.
  • čtu knížku Toulavé kočky z Homsu – příběh Syřana a Asadovy Sýrie. Nečte se špatně, myslím, že je důležité o téhle válce psát a netvářit se, že se nás to netýká, ale něco tomu trochu chybí, zatím.

Hezký konec dubna!

Středník 27.

Flat coated retrívr

Tak nám opět sněžilo… letos se té zimy snad nezbavíme. Tento týden plynul v poklidném tempu. Z rutiny jsem vystoupila alespoň procházkou s kamarádkou a společným venčením s jinou. A taky jedním knižním swapem.

  • Sirius překonal hranici 20 kg. A taky jsme mu koupili „extra odolnou hračku pro kousavé pejsky“… v původní podobě vydržela 20 minut 😀 A od konce dubna nastupuje Sirouš (a my s ním) do výcviku.
  • už mám pěkné sazenice cuket a rajčat a zasela jsem dýně
  • na bytovkové zahrádce mi vykvetl hyacint. A někdo ze sousedů se připojil a připíchl další petrklíč!
  • přišlo nám roční zúčtovaní z SVJ a překvapivě i letos máme poměrně vysoké přeplatky (sice o něco nižší než loni, ale i tak jsem překvapená, že se do toho covid nepromítl ještě více)
  • dál experimentuju ve vaření i pečení a jako výzvu mám spotřebovávat věci z lednici, jejichž trvanlivost se blíží ke konci (takže recept na tvarohové řezy byl modifikován a vznikly řezy jogurtové, částečně s rýžovou moukou; načnutá passata nahradila loupaná rajčata a skončila v „cizrnové pánvi“, stejně jako zavařená cuketa…)
  • v hlavě mi stále zní píseň Přijede mi tchýně – a to teda nevím proč, když ta moje je ve Zlíně a naposledy u nás byla někdy loni na jaře 😀

Šaty příliš odvážné zamykám

Takhlens vždycky vypukne panika

Palačinky v prášku

konzervy a vyschlej křen

musí z domu ven

Přijede mi tchýně, vejde do předsíně, hned jí bude plnej dům

Hned to od ní schytám, přijede už zítra, ve třičtvrtě na osum

Středník 26.

Je tu duben! A s ním pravé aprílové počasí! Tento týden byl celkem hektický – Velikonoce, spousta pečení, očkování, pokousaný Sirius… Naštěstí náš pejsek vypadá jako naprosto splachovací typ a ještě ten večer, co ho sousedovic bullteriérka rafla, by se s ní málem šel kamarádit znova. No, snad mu jeho bezstarostná a veselá mysl vydrží i do dospělosti (a snad na ni znovu nedojede) 🙂

  • o Velikonocích jsem pekla jak o život – jidáše, mazanec i dalamánky. A tak teď bude zase na nějakou dobu s kynutým těstem utrum.
  • snažila jsem se shlédnout rozhovor Meghan a Harryho s Oprah Winfrey...no… v půlce jsem to vypla. Abych v téhle době poslouchala o tom, jestli kvůli šatům pro družičku rozplakala Kate Meghan nebo Meghan Kate, uf. Přišlo mi to v současné situaci hodně mimo mísu a Meghan s Oprah jak dvě zaujaté snobské slepice na drbárně na kafi. Včasným vypnutím jsem si uchránila alespoň určité mínění o Harrym.
  • bavíme se experimentováním s kokinami pro Siriuska – bude mu víc chutnat sušené kachní masíčko nebo suchárek obohacený o minerály? Každopádně české mlsičky Yoggies značně uspokojují jeho jazýček (i když co si budeme povídat, on si Sirius pochutná i na odčervovací tabletě :D)
  • nadále čtu Já, doktor(in) – celkem se u toho bavím a i těch pár německých slov, co je v textu, mi stačí k tomu, abych měla sny v němčině… tak jsem to šprechtění snad ještě úplně nezapomněla
  • a začínám trochu plánovat i tu naši svatbu – požádala jsem svědkyni a hledám fotografa. A přemýšlím, co ještě se dá zařídit z pohodlí domova bez potřeby někde něco zkoušet a s někým se setkávat.

Tak hezký duben!