Středník 33.

Chvilku tu bylo na blogu ticho – co na to říct, nestíhám. Kupujeme byt – a protože to je bez realitky, tak nám chvíli zabraly všechny administrativní úkony. Ale v pátek už jdeme podepisovat kupní smlouvu a kdo ví, možná už dostaneme i klíče. Těšíme se! A pak už snad konečně budu mít čas na dotažení svatebních příprav.

Taky jsem započala psychoterapeutický výcvik, což obnášelo čtyři intenzivní dny v Českém Šternberku. Na další čtyři roky mám o zábavu postaráno…

Ve škole probíhaly maturity, úspěšně, tak mám za „svoje“ studenty velkou radost. Protože vím, že letošní maturanti si užili dvojnásobek stresu než ročníky před tím (přestože nakonec měli určité úlevy, ale ta dlouhá nejistota, co jak bude, byla dost frustrující).

  • jsou třešně! Moje snad nejoblíbenější ovoce! Pokud už budete přejedení třešní „jen tak“, zkuste tento třešňový obrácený koláč od Dagmar Heřtové. Je vynikající!
  • taky už sklízíme vlastní jahody a hrášek, mňam
  • koupila jsem si knížku Jak přežít, když se často bojím, která je určená pro práci s úzkostnými dětmi. Vypadá dobře a myslím, že některé techniky by se daly úspěšně aplikovat i na dospělou populaci
  • málem jsme otrávili Sirouše přípravkem proti klíšťatům. Až někdy budete experimentovat s Advantixem, buďte opatrní… naštěstí sprcha rychle pomohla.

A za týden mi začínají prázdniny, jupííí! Hezký červen!

Středník 32.

Taky vás už to počasí nebaví? Vítr, déšť, zataženo, patnáct stupňů… Na to, že je konec května, jsme se ještě moc neohřáli… Na zahrádce mi pošly cukety a s napětím čekám, jestli bude něco z rajčat, protože v tomhle počasí to je tak akorát na to, aby uhnila nebo chytla plíseň… Tak aspoň sklízím kosatce a šeřík do vázy.

Sirius oslavil půl roku a začínám ho pozorovat, zda by neměl canisterapeutické vlohy. Nás s Martinem tedy umí zcanisterapeutovat dokonale, tak budu muset vyzkoušet, jestli by pózu „roztomilý pejsek se chce chovat“ praktikoval i na ostatní. Je totiž dost příjemná, uklidňující a psí blízkost opravdu působí hřejivě.

Póza „roztomilý pejsek se chce chovat“
  • užíváme si (teda já a Martin to snáší) sezónu chřestu
  • nestačím zírat, co se děje na politické scéně (Vojtěch? zase?)
  • kauza Dominika Feriho rezonuje i mezi studenty a mě přijde šílené, jak ještě v 21. století mají lidi tendence házet vinu na oběti s tím, že si za to můžou samy (a proč to pak asi ty holky nehlásí, že?) – přitom nějakou formu obtěžování zažila snad každá z nás (což je teda taky šílené).
  • a něco pozitivního nakonec – řešíme nové bydlení. Tak držte palce, ať už dotáhneme všechny formality a vše dojde do zdárného konce!

Hezký zbytek května!

Středník 31.

Aprílové počasí pokračuje – a to bych se přitom už tak ráda aspoň trochu ohřála a vytáhla sukně a šaty! Komu tohle počasí však vyhovuje nesmírně, to je náš Sirouš – není mu vedro a ještě jsou všude kaluže a bahno, které miluje. Ve škole už všechno spěje do finále, maturity se blíží, studenti se aspoň na chvilinku vrátí do lavic a já mám za sebou první účast na pedagogické radě – a konečně jsem tak odhalila tajemství tohoto pro mě vždy záhadného a tajuplného pojmu… upřímně, kdyby mi zůstalo skryto, o nic moc bych nepřišla 😀

  •  Sirius začal chápat pojmy zůstaň a čekej! Celkově je teď moc šikovný a dost poslušný, a tak se jen děsíme, kdy nastoupí puberta a bude po poslušnosti
  • Půjčila jsem si knížku Tohle město, tahle řeka a už se těším, až se začtu
  • Koupili jsme si první jahody a už se nemůžu dočkat lokální jahodové sezóny
  • Našla jsem u nás před bytovkou dva čtyřlístky, úplně beze snahy
  • A víc mě nenapadá, protože ty týdny tak letí, že ani nestíhám vnímat, co vše se kolem mě děje

Hezký týden!

Středník 30.

Tak po několika takřka letních dnech tu máme zpátky aprílové počasí. Ale nevadí, jak je známo, májový deštík prospívá kráse, takže se vlastně můžeme radovat. Život se začíná trochu vracet do normálu, doufejme, že se vše zase neuspěchá a nebudeme muset zavírat dřív, než se otevře. Já v práci konečně potkala některé studenty, které jsem doposud znala jen z počítače a taky jsem si konečně užila trochu školního šrumce, protože primáni a sekundáni už jsou zpátky v lavicích. Se Siriuskem nadále trénujeme poslušnost a je to kluk (většinou) šikovná.

  • začínáme obnovovat společenský život, a tak jsme byli na procházce v Benešově u kamarádů a já se včera viděla snad skoro po roce s jednou kamarádkou
  • studentům doporučuju knížku Pohádka o ztracené krajině od “našeho Bambiho”, rozuměj Radvana Bahbouha, a zdá se, že má úspěch. Je to knížka s podtitulem Psychologie sebekoučování a jsou v ní čtivě shrnuté základní psychologické poznatky. Myslím, že je skvělá i pro všechny rodiče a učitele.
  • přihlásila jsem se do kurzu psycholog ve zdravotnictví a vzali mě, tak se teď budu tak vzdělávat, až se ze mě bude kouřit
  • v Praze cestou z vlaku do práce chodím kolem spousty keřů šeříků, jejichž vůně mi vždycky připomene školní čas a poslední zvonění
  • kvetou kaštany – a to znamená, jak se říkalo u nás v poradně, že prázdniny jsou na spadnutí

Takže krásný čas šeříků a šťavnaté jarní zelené!

Středník 29.

Konečně jarní dny! Začínají se olisťovat stromy, kvetou tulipány, ptáci řvou jak o život. Já se pomalu vracím i k osobním konzultacím a taky Martin byl po sto letech v kanceláři v Praze. Sirius se dál krmí pampeliškami, touží po kontaktu s jakýmkoliv pejskem – což dal patřičně najevo na cvičáku, kde oblízal všechny pejsky kolem dokola – a umí rozesmát snad každého na potkání.

  • slavili jsme neteřiny křtiny
  • dočetla jsem knížku Toulavé kočky z Homsu a občas nahlédnu do Chvála psychoterapie od Yaloma
  • přijali mě do psychoterapeutického výcviku a v červnu začínám
  • a byli jsme se podívat na místě pro svatbu, kde paní majitelka byla moc sympatická a ochotná (snad jí to vydrží)

Krásné jaro!

Středník 28.

Počasí máme vskutku aprílové, ale alespoň včera i dnes se ukázalo sluníčko. Víkend jsme měli hektický a učili jsme Siriuska na nocování i jinde než doma. Jinak z jara se náš pejsek raduje opravdu moc -spásá nahusto pampelišky, rochní se v bahně, asistuje při rytí záhonů. A to jeho nadšení je opravdu nakažlivé 🙂

  • mám za sebou premiéru hned dvou nočních můr pejskaře: vyndavání h… z psí huby holou rukou a sbírání nesebratelného…
  • u dědy na zahrádce kvete úplný lán fialek. Nádhera!
  • a leze mi hrášek!
  • přišla mi zásilka z lékárny a s ní další experimentální ingredience. Agar, mandlová pasta a bodlákový olej. Jestli za něco můžu poděkovat své bezlepkové dietě, tak že pro mě začalo být vaření zase zábavné
  • také jsem si půjčila z knihovny Zeleninovou kuchařku Petra Klímy z farmy rovnou na váš stůl… v úvodu autor píše, jak je důležité jíst lokální zeleninu, mj. kvůli planetě. Aha – a proto se téměř v žádném receptu neobejdeme bez kokosového tuku, sojového jogurtu, sojové smetany, sojové omáčky, tofu či tempehu, případně avokáda, piniových oříšků nebo pistácií. Miluju, když někdo dává přednášky o ekologii a zdravé stravě a pak staví na soje.
  • čtu knížku Toulavé kočky z Homsu – příběh Syřana a Asadovy Sýrie. Nečte se špatně, myslím, že je důležité o téhle válce psát a netvářit se, že se nás to netýká, ale něco tomu trochu chybí, zatím.

Hezký konec dubna!

Středník 27.

Flat coated retrívr

Tak nám opět sněžilo… letos se té zimy snad nezbavíme. Tento týden plynul v poklidném tempu. Z rutiny jsem vystoupila alespoň procházkou s kamarádkou a společným venčením s jinou. A taky jedním knižním swapem.

  • Sirius překonal hranici 20 kg. A taky jsme mu koupili „extra odolnou hračku pro kousavé pejsky“… v původní podobě vydržela 20 minut 😀 A od konce dubna nastupuje Sirouš (a my s ním) do výcviku.
  • už mám pěkné sazenice cuket a rajčat a zasela jsem dýně
  • na bytovkové zahrádce mi vykvetl hyacint. A někdo ze sousedů se připojil a připíchl další petrklíč!
  • přišlo nám roční zúčtovaní z SVJ a překvapivě i letos máme poměrně vysoké přeplatky (sice o něco nižší než loni, ale i tak jsem překvapená, že se do toho covid nepromítl ještě více)
  • dál experimentuju ve vaření i pečení a jako výzvu mám spotřebovávat věci z lednici, jejichž trvanlivost se blíží ke konci (takže recept na tvarohové řezy byl modifikován a vznikly řezy jogurtové, částečně s rýžovou moukou; načnutá passata nahradila loupaná rajčata a skončila v „cizrnové pánvi“, stejně jako zavařená cuketa…)
  • v hlavě mi stále zní píseň Přijede mi tchýně – a to teda nevím proč, když ta moje je ve Zlíně a naposledy u nás byla někdy loni na jaře 😀

Šaty příliš odvážné zamykám

Takhlens vždycky vypukne panika

Palačinky v prášku

konzervy a vyschlej křen

musí z domu ven

Přijede mi tchýně, vejde do předsíně, hned jí bude plnej dům

Hned to od ní schytám, přijede už zítra, ve třičtvrtě na osum

Středník 26.

Je tu duben! A s ním pravé aprílové počasí! Tento týden byl celkem hektický – Velikonoce, spousta pečení, očkování, pokousaný Sirius… Naštěstí náš pejsek vypadá jako naprosto splachovací typ a ještě ten večer, co ho sousedovic bullteriérka rafla, by se s ní málem šel kamarádit znova. No, snad mu jeho bezstarostná a veselá mysl vydrží i do dospělosti (a snad na ni znovu nedojede) 🙂

  • o Velikonocích jsem pekla jak o život – jidáše, mazanec i dalamánky. A tak teď bude zase na nějakou dobu s kynutým těstem utrum.
  • snažila jsem se shlédnout rozhovor Meghan a Harryho s Oprah Winfrey...no… v půlce jsem to vypla. Abych v téhle době poslouchala o tom, jestli kvůli šatům pro družičku rozplakala Kate Meghan nebo Meghan Kate, uf. Přišlo mi to v současné situaci hodně mimo mísu a Meghan s Oprah jak dvě zaujaté snobské slepice na drbárně na kafi. Včasným vypnutím jsem si uchránila alespoň určité mínění o Harrym.
  • bavíme se experimentováním s kokinami pro Siriuska – bude mu víc chutnat sušené kachní masíčko nebo suchárek obohacený o minerály? Každopádně české mlsičky Yoggies značně uspokojují jeho jazýček (i když co si budeme povídat, on si Sirius pochutná i na odčervovací tabletě :D)
  • nadále čtu Já, doktor(in) – celkem se u toho bavím a i těch pár německých slov, co je v textu, mi stačí k tomu, abych měla sny v němčině… tak jsem to šprechtění snad ještě úplně nezapomněla
  • a začínám trochu plánovat i tu naši svatbu – požádala jsem svědkyni a hledám fotografa. A přemýšlím, co ještě se dá zařídit z pohodlí domova bez potřeby někde něco zkoušet a s někým se setkávat.

Tak hezký duben!

 

Středník 25.

Máme tu poslední březnový den a za humny Velikonoce… nějak mi to ani nepřijde, ale aspoň jsem koupila bílá vajíčka k barvení, chystám se upéct jidáše a čekám, jestli mi stihnou vykvést větvičky meruňky ve váze. Sirius si oblíbil šplhání po zálabských skalách, ale protože se při tom chová jako sebevrah, museli jsme mu tuto kratochvíli zatrhnout.

  • opět mi vykvetla bytovková zahrádka! Letos ji opět rozšířím o pár odkvetlých květináčových narcisek a petrklíčů, tak snad se zase všechno chytne
  • zasela jsem hrášek. A jsem tedy zvědavá, jestli to skončí stejným fiaskem jako loňský pokus dědy nebo budu úspěšnější
  • nadále experimentuju s různými druhy mouky – tentokráte jsem do tvarohové bábovky přidala rýžovou krupičku a bylo to snad ještě lepší než obvykle
  • také pokračuji v plnění čtenářské výzvy – a tak jsem si půjčila knížku Já, doktor(in) o české pediatričce, která odešla na pár let do Německa – a vypadá to dobře!
  • Sirius se blíží k dvaceti kilům! Ale taky už začíná chápat povely k noze, lehni, přines, dej a couvej. Je to kluk šikovná (i když občas trochu zlobivá).

Hezké Velikonoce!

Středník 24.

Práchovna

Oficiálně máme jaro, ale zima se pořád ještě nevzdala…My se už aspoň těšíme na posun času, že nebudeme kvůli pejskovi nastavovat budík na 5.30 ale na 6.30 – jako je to tedy spíš placebo, ale i to se počítá. Se Siriuskem je vůbec legrace – obzvlášť když jsme provedli pokus nastříkat ho sprejem proti blechám. Vypadal pak, jako by ho posedl ďábel a poté, co rozoral tři záhony a téměř zlomil mladou třešeň, jen aby se toho smradu zbavil, skončil doma ve sprše. Dělali jsme si trochu starost, jestli z toho nebude mít trauma, ale opak je pravdou – nemůžeme ho od těch dob málem dostat z koupelny, protože si pokaždé položí hlavu na okraj vany a zamilovaně hledí na sprchu…

  • přečetla jsem další knížku, tentokráte Já jsem hlad od Petry Dvořákové. Je to zajímavý a autentický vhled do pocitů ženy s anorexií, ale zároveň mi to i tak nějak lezlo na nervy…
  • objednala jsem si knížku Zahrada do vázy a těším se, až mi přijde
  • nadále experimentuju s vařením podle Hany Zemanové a pořád mě to baví – trochu si to tedy upravuji k obrazu svému, ale třeba “fazolový buřtguláš” bez buřtů byl moc dobrý, stejně tak “rizoto” z bulguru ochucené sojovkou, umeoctem a medem. Zní to prazvláštně, ale chutná to dobře. Některé její recepty naleznete třeba tady nebo tady.
  • podala jsem daňové přiznání! Po odevzdání všech lejster na finančáku mi pravidelně padá kámen ze srdce. Teď ještě dojít s papíry i na zdravotní pojišťovnu a zase bude na rok pokoj.

Hezké jarní dny! A pokud i vy musíte z nějakých důvodů vstávat hodně časně ráno, určitě jste si všimli, jak brzy už je vidět a jak zpívají ptáci. Mně tak každé ráno v hlavě pravidelně zní Cat Stevens a jeho Morning has broken… 

Morning has broken like the first morning
Blackbird has spoken like the first bird
Praise for the singing, praise for the morning
Praise for them springing fresh from the world
Sweet the rains new fall, sunlit from Heaven
Like the first dewfall on the first grass
Praise for the sweetness of the wet garden
Sprung in completeness where His feet pass
Mine is the sunlight, mine is the morning
Born of the one light, Eden saw play
Praise with elation, praise every morning
God’s recreation of the new day