Červenec je v plném proudu, stejně tak vyklízení našeho nového bytu, úprava přilehlé zahrádky a svatební přípravy.

• v bytě nacházíme netušené poklady. Kromě asi stovky starých zavařovacích sklenic se skleněným víkem (kam se hrabou ikea dózy), možná skoro stoleté ručně psané kuchařky (kde jsou recepty typu “cukrovinky paní Policajtové” nebo “Věruščin jablkový dort” a vložené výstřižky z novin “Rady pro vánoční úklid”) i korespondenci původních majitelů od dob jejich seznámení v roce 1945 až po pár let po svatbě. Už jsem oznámila Martinovi, že mi též začne povinně psát dopisy, protože prostě Věrušce-berušce,bez které by nestálo za to žít, tiše závidím.
• o tom, že tehdejší doba byla složitá a že je asi těžké někoho soudit, pak vypovídají schované pamětní listy ze sokolských sletů s fotkami Masaryka a Beneše, u kterých je hnedle průkazka členky KSČ z roku 1953
• můj lov svatebních šatů skončil úspěchem jen tak napůl, ale aspoň už vím, jaký střih hledat
• oslavili jsme maminčiny kulatiny, které si snad ze všech nejvíc užil Sirouš, neboť – měl společnost deseti lidí všech věkových kategorií a všechny mohl olíznout; všichni si ho neustále fotili (co na tom, že v pozadí vždy musela být malá neteř); mohl si užít roli strejdy Siriuse a malou Světlanku pořádně očmuchat, olíznout a namasírovat jí nožičky; taky se mohl vyřádit s dámičkou Tessinou, která si s ním tentokráte dokonce i chtěla hrát; no a v neposlední řadě se mohl napást malin a vykoupat se ve vaničce

Tento týden nás čekají pro změnu Martinovy kulatiny a návštěva ze Zlína, takže se rozhodně nenudíme.

Hezký týden i vám!