Tak máme za sebou volby a minimálně my ve Středočeském kraji se můžeme radovat… snad nám ta radost tedy vydrží, protože po Rathovi jsme si taky mysleli, že hůř už být nemůže…
Zároveň pokračuje podzimní počasí – plískanice, vítr, déšť a občas taky sluníčko, aby to nebylo jednotvárné. Sklidili jsme poslední dýně, sbíráme ořechy a naše cukety pořád rostou a rostou… neuvěřitelně vděčná rostlina!
Jinak byl tento týden ve znamení gaučinku, takže sleduju Roland Garros, na Netflixu jsem sjela německou verzi „Sing on“ – taková jakási pěvecká soutěž, blbost nesmírná, ale co by člověk neudělal pro procvičení němčiny 😀 -, asi po roce jsem navázala na seriál o britské královské rodině The Crown a těšila jsem se z nového Venkov a styl.
Pořád se odhodlávám k otevření půjčených knížek z knihovny, ale protože se obávám, že to nebude veselé počtení, moc se mi do toho v této už i tak depkové době nechce. Kdybyste měl někdo tip na hezkou veselou knihu, která nebude úplně primitivní, sem s ním!
Radost mi tento týden udělala také milá zpráva od jednoho mého bývalého klienta, sedmdesátiletého lékaře se zajímavým životním příběhem…stejně je to zajímavé, jak si člověk občas sedne s někým úplně odlišným-věkově, temperamentově… A druhou milou věcí bylo náhodné objevení naskenovaných fotek mých předků na jedné opuštěné flešce při hledání něčeho úplně jiného…
Hezký týden a radujte se z maličkostí!
osvědčený James Herriot 🙂